Posted in Praha-východ

Exkluzivně podvanácté: Rozhovor s trenérem a manažerem SK Úvaly!

Dvanáctý týden jsem si vybral pro ty nejpovolanější, kteří ví, jak si nyní hráči úvalského áčka vedou a připravují se na jarní část sezony! Jsou to oblíbený trenér Lukáš Kučera, který nejenom trénuje, ale i stále aktivně hraje a dlouholetá osobnost Úval na hřišti i v zázemí Petr Němec. 1. Petře, jak jsi začal hrát v Úvalech fotbal ty? Petr: Jako každý kluk, hned jak jsem procitnul, za barákem a na hřišti na Homolce, od rána do večera, se staršími kamarády, kde jsem získal první zkušenosti. Pak jsem uprosil rodiče, že musím být „registrovaný“ ve Slavoji Úvaly a už to běželo. 2. Většina fanoušků ví o tvé minulosti, kdy jsi hrál za sousední Sibřinu, ale jak jsi vlastně postupoval ve fotbale od malička? Petr: V Úvalech jsem byl do 15 ti, pak jsem prošel dorostem a juniorkou Sparty. No a pak Sibřina a Úvaly s krátkou zastávkou v Českém Brodě. 3. Co se ti vybaví jako první za největší zážitek z tvé fotbalové kariéry? Petr: Těch zážitků je spousta a hodně je i nepublikovatelných  Když se ohlédnu zpátky, tak mě vždycky těšilo hrát v mužstvech, kde se hraje o něco, kde je základ dobrá parta včetně trenérů, lidí kolem a fanoušků. To se mi podařilo hlavně v Sibřině a tady doma, kde to prostě makalo a pak se těšíš na každý trénink a zápas. Samozřejmě, nic není jen růžové a zranění i prohry byly, ale tohle bylo pro mě nejvíc a bylo úplně jedno, jaká to byla zrovna soutěž. Tak jsem to snad klukům moc nekazil  4. Potkal jsi se s Petrem na hřišti při hře? Přátelák nebo turnaj? Lukáš: Petra jsem poprvé poznal až v Úvalech, když jsme se domlouvali na převzetí A týmu. Jinak jako hráče si ho nevybavuji. 5. Petře, ty jsi už „zaskakoval“ jako hlavní trenér „A“ mužstva, myslím v rozběhnuté soutěži Divize? Jaké to bylo? Petr: Už je to dlouho a dvakrát jsem zaskakoval. První anabáze byla docela adrenalin, mužstvo na posledním místě a tuším, že bylo asi 5 bodů. Mužstvo nikdo nechtěl trénovat, tak to dali mně. To první působení stavím výš, kluci se neskutečně semkli a ukázali srdce. Dneska se směju, jak všichni oslovení trenéři nechtěli mužstvo převzít, aby si neudělali špatné jméno. 6. Jaké to je hrát, trénovat v jedné sezoně? Lukáš: Je to dost náročné , oba dny o víkendu jsem na fotbale , ale stále se víc cítím jako hráč než trenér . I když priorita jsou pro mě Úvaly a když je souběh jdu na Úvaly raději. Manželka a děti mě tohle tolerují a vědí že když mám trochu volna, tak se jim věnuji na plný úvazek. 7. Peťo, zažil jsi nějakou pauzu aspoň trochu připomínající pauzu současnou? Myslím tím, třeba dlouhé bahno nebo sníh, kdy se odložila 2–3 kola soutěže nebo tak? Nebo jedině zranění Petr: Tohle je, bohužel, naprostý unikát. Asi všichni chceme, aby se všechno vrátilo do běžných kolejí a nejen sport. 8. Lukáši, co tě tady znám z Úval, tak přestože hraješ nevím o žádném zranění u tebe. Měl jsi nějaké vůbec? Lukáš: Bohužel měl jsem už dvě zranění. Jednou zlomenou nohu-to bylo pro mě asi nejhorší, bylo mi sedmnáct a měl jsem našlápnuto do reprezentace na turnaj 17– tiletých a v Teplicích mě kluk „přejel“ a rok jsem byl bez fotbalu. Přišel jsem o rok ligového dorostu a pak jsem hned začínal v chlapech na Vyšehradě. To bylo asi nejhorší. A druhé zranění-přetržené vazy v koleni, další rok v háji (to už mi bylo 33 let) a bral jsem to jako konec ve velkém fotbale Tu dobu jsem byl v Rakovníku v divizi a díky tomu jsem si vyzkoušel trenérskou kariéru, kde jsem uvažoval o tom, že bych mohl i něco trénovat. Rakovník měl „B“ tým- „na padáka“, tak jsem jim šel pomoc jako trenér a bylo to super. 9. Kluci, tak zranění může být společné téma, ale teď k Úvalům: společná otázka: „Áčko“ je po osmi kolech první, soutěž přerušená, ale podle výkonů na podzim to pro fanoušky vypadá jako jasný cíl-vítězství v soutěži a postup výše. Jak vidíte jarní pokračování z pohledu trenéra: Lukáš: Důležitý je, že jsme dali dohromady hodně nadstandardní kluky na tuhle soutěž, chceme se prezentovat dobrou, kvalitní a „koukatelnou“ hrou (na tom se shodneme Já i Petr). Samozřejmě že chceme každý zapas vyhrát, ale není podmínka za každou cenu postup. Proste budeme vyhrávat a když zaslouženě postoupíme, všichni si toho budou vážit a i přechod do 1.“A“ třídy bude jednodušší pro všechny (tým na tu soutěž máme). 10. A z pohledu manažera mužstva a výboru Peťo: Petr: No, jestli Lukáš nepostoupí, tak ho vyhodíme  to je přece jasný…teď už se trenéři hlásí sami …. Bude úspěch soutěž nějak dohrát a bavit se o postupu, teď nemá cenu. Pokud by to vyšlo, tak se určitě zlobit nebudeme . Na druhou stranu se někam hnát, nemá cenu, s tím máme špatné zkušenosti. Buď na to máme nebo ne. 11. Peťo, co ve vedení klubu, jsou přes pauzu nějaké novinky, které můžeme říci už ted? Petr: „Covid“ nás utlumil a děláme průběžně věci, které souvisí s provozem areálu, na které není normálně čas. Vlastně i díky „Covidu“ jsme v minulém roce uskutečnili tři brigády za přísných bezpečnostních opatření. Překvapila mě skvělá účast, udělalo se spousta práce a chtěl bych všem za to poděkovat. 12. Pojďme na závěr k budoucnosti: ať to dopadne s jarem jakkoli. Péťo, co plán vedení klubu na léto a novou sezonu třeba s areálem? Petr: Začínáme pomalu uvažovat o výměně povrchu „umělky“, přeci jen už pomalu dosluhuje. Uvidíme, jak se nám to podaří zrealizovat. Práce je v areálu hodně a postupně bychom chtěli náš areál zlepšovat a rozvíjet. 13. Lukáši, co ty a plány na pokračování trenéřiny a hráčské kariéry? Lukáš: Hráčská kariéra se už blíží ke konci, v únoru mi bude 40 let, takže to vidím že se přesunu na stálo do veteránů-hraji ještě 1 ligu v hanspaulské lize za nejlepší klub v historii Hanspaulky. Klokan Peron. Tak tam se budu udržovat a budu jim muset už naplno pomáhat. No a jako trenér? Zatím mám cíl pomáhat Úvalům, kde se cítím moc dobře. A co bude dal se uvidí, tady moc neplánuji a uvidím co přinese čas. ???? 14. Co na závěr? Petr: Myslím, že už se všichni těšíme, až se to rozběhne a začneme se potkávat při zápasech našich mužstev v areálu SK. To je asi přání nejen moje. Lukáš: Teď je špatná doba, ale doufám že se amatérsky sport dospělých a hlavně dětí brzo rozjede. A fanouškům Úval vzkazuji- stále trénujeme v rámci možností a nařízení vlády a připravujeme se, že soutěž dohrajeme a navážeme na skvěle výsledky v podzimní části. Těším se na vás! Kluci, díky za rozhovor a uvidíme se co nejdříve na fotbale. P.S. Další podrobnosti a fotografie najdete na facebookovém profilu SK Úvaly.
Posted in Praha-východ

Někdo další z klubu na kobereček?

Rozhovorů s hráči už bylo dost. Někdo se nám představil, jiné znáte a někteří si své soukromí a názory nechali pro sebe. Končí třetí měsíc, máme za sebou jedenáct rozhovorů s hráči, tak na závěrečnou je dobrý mít schovaný nějaký „žolík“. I ten už máme připravený, v sobotu se těšte na prima čtení. Ostatně, můžete tipovat kdo bude odpovídat na otázky.
Posted in Praha-východ

PROHLÁŠENÍ FOTBALOVÉHO ODDÍLU TJ AERO ODOLENA VODA. z.s.

Vážení představitelé a členové Fotbalové asociace ČR a České unie sportu.    V době, kdy jsou vzhledem k epidemické situaci onemocnění COVID-19 veškeré sportovní aktivity na amatérské úrovni utlumeny a nemůžeme reálně organizovaně sportovat, trénovat a účastnit se organizovaných soutěží, nepovažujeme prohlášení představitelů českého sportovní prostředí, kterým nepřímo schvalují jednání pana Hniličky za vhodné a ani tento postoj nesdílíme jako názor všech členů FAČR A...
Posted in Praha-východ

Exkluzivně pojedenácté: Rozhovor s fotbalistou Tomášem Baloghem!

Počet rozhovorů s hráči našeho „A“ mužstva se nám přehoupl přes deset a jsme již ve třetím měsíci, kdy se každou sobotu věnujeme představení jednoho z našich hráčů. Tentokrát jsem pokládal otázky fotbalistovi s pražskou minulostí, pojďme na ně: Jak jsi se dostal do Úval? Tak ono to nebylo těžké. V roce 2016 jsme si s přítelkyní vybrali byt v Úvalech a přestěhovali se. Nechtělo se mi jezdit hrát do Prahy, jezdit za fotbalem dál MHD, takže úvalský klub byl pro mě hned jasná volba. Než jsi přišel do Úval, jaká byla tvá fotbalová minulost? Od narození jsem bydlel v Praze, fotbal mě „chytl“ od malička. Nejdelší dobu a nejvíce si pamatuji časy strávené ve Slavoji Vyšehrad. To byli asi tři roky (2006–2009) a potom v Hostivaři v místním SK Hostivař. Tam jsem byl už před Vyšehradem a pak šest let po návratu z Vyšehradu (2010–2016) 3. Jaká je tvoje pozice na hřišti a role v mužstvu? Jestli myslíš hru v áčku, tak toho jsem zatím moc neodehrál. V mužstvu je velká konkurence a na některé místa jsou i dva zkušení a dobří hráči, takže jsem zatím neodehrál více času. Většinou hraji na kraji zálohy, když mě trenér „postaví“. Někdy mě trenér pošle hrát do obrany „beka“. Nemám stálé místo v áčku na hřišti, takže to vychází, tzv. „nemáš fleka, hraješ beka“. Já to tak neberu, když dostanu důvěru, člověk se musí snažit. Samozřejmě je těžké naskočit do hry v rozjetém zápase a zaujmout v tom „dobrém“. 4. Letošní sezona je celá divně rozhozená, žádná pravidelnost. Co děláš sám bez fotbalu a pravidelných tréninků? Moc toho dělat nemůžeme, když je všechno zavřené. Snažím se sám běhat pro udržení kondice a doma občas posiluji. Když otevřou bazény, půjdu si rád zaplavat. 5. Kdo je v šatně mezi hráči autoritou a kdo zařizuje zábavu v šatně? Zkrátka tým drží autorita v podobě „Máci“, kapitán na správném místě. Potom samozřejmě ti služebně nejstarší. Největší baviči a zpěváci jsou Bozďa s Piťom (rozuměj David Bozděch a Peter Tarr). 6. Čím myslíš, že jsi na hřišti dobrý a jak můžeš pomoci týmu ve hře? Vždy jsem spoléhal na svoji rychlost než na techniku. Většinou jsem dokázal být schopen soupeři „utéci“ a zakončit střelou. Takže rychlost je moje přednost, ale souvisí to s přípravou a tréninkem, takže to teď nemusí tak být. 7. Máš nějaký svůj předzápasový rituál nebo pravidla při přípravě, která nemůžeš vynechat a když to neuděláš, cítíš, že je to špatně? Nevím, jestli to je rituál, ale musel kdysi jsem musel chodit na hřiště poslední. Teď v Úvalech žádný nemám. 8. Jakou máš vzpomínku na nějakou rozlučku se sezonou nebo na soustředění? Popravdě nejsem ten typ, co na rozlučkách „paří“ až do rána. Nikdy jsem na to nebyl. Na posezení na hřišti zajdu, ale nikdy nezůstanu moc dlouho. A na soustředění, již nejezdím. Naposledy jsem byl ještě v mládeži. To bylo samé běhání, běhání a běhání  9. Máš nějaký nebo měl jsi svůj fotbalový vzor a řekni tři hráče, kteří jsou v současnosti nejlepší na světě? V mládí to byl určitě Tomáš Rosický, ty jeho přihrávky a ten přehled o hře byl neskutečný. Momentálně tři nejlepší hráči na světě? To je těžké otázka. Podle mě to momentálně bude Robert Lewandowski, neuvěřitelný zabiják a stále ke špičce patři „due“ Ronaldo s Messim, i když už to není co to bejvávalo. Tomáši, díky za rozhovor. P.S. Další informace a fotky najdete na facebookovém profilu SK Úvaly.
Posted in Praha-východ

“A” mužstvo na koberečku č.11!

Na pozvání k rozhovoru tentokrát „kývnul“ další z řady mladých hráčů, který se do Úval kdysi přišel a většinu času pomáhal v minulých sezonách v úvalské Juniorce. Teď získává zkušenosti mezi ostřílenými borci „A“ mužstva, ale ani hrát za „Juniorku“ mu dál nevadí. Zítra dopoledne si budete moci přečíst, co mi na to řekl Tomáš Balogh.
Posted in Praha-východ

Seminář pro rodiče

The post Seminář pro rodiče first appeared on SK Zeleneč.