Závěrečné vybojované vítězství ve Lhotě

Nadešel den D a to pro tento rok byla Neděle 18.6.2017. Spousta týmů se těší právě na tento den, kdy vyběhnou naposledy v soutěžním ročníku na trávníky a svedou souboj o poslední možné body, nejlépe když se vyhraje a pak to mohou spolu slavnostně oslavit na závěrečné rozlučce. Během uplynulého týdne, jsme tentokráte naštěstí nemuseli řešit otázku omluvenek, až na dvě výjimky.A tak jsme na nedělní dopolední utkání vyrazili s hráči pouze ročníku 2005 a 2006 v počtu 15 borců.Do Lhoty nám vedla cesta dlouhá, jedna z nejdelších, které jsme letos, kvůli MÚ absolvovali. Hlavně tedy, pokud vyrážíte z Velvar.Po příjezdu do areálu na SK Lhota, bylo s nadšením zjištěno, že jejich travnatý povrch je ve skvělém stavu. Na to, že již probíhá léto v plném proudu, byl měkký jak peřina. Porovnání s tímto areálem, s ostatními kluby, kde jsme tuto sezonu hráli, snese snad jen naše hřiště ve Slaném. Před utkáním proběhly v kabině od obou trenérů motivační slova na adresu borců. Při vstupu pak na hřiště panovala suprová, uvolněná nálada, kde létaly samé vtipné hlášky. Ještě před utkáním, hráči, tedy konkrétně Kuba Keki přinesl do hry sázku s trenéry. Kde bylo řečeno, že pokud dneska vyhrají zápas, tak za odměnu trenéři zatancují na závěrečné rozlučce. Do začátku zápasu jsme tedy nastoupili v této sestavě Ježek – Zima, Makara, Bletterbauer – Lukeš, Randýsek, Kramosil – Kejkrt.

SK Lhota – SK Slaný 5:6 ( Kejkrt 3, Suchopárek, Balla, Randýsek )

Ihned po odpískání začátku utkání se naši kluci vrhli do boje, jako kdyby nenastoupili na trávník, ale na půdu v Colloseum. Po chvíli bylo dokonce vidět, jak za nimi hoří trávník. Ujali se tedy zaslouženě vedení, kdy se dokázal prosadit Kuba Keki po pěkné přihrávce od Karla, který v tu chvíli hrál obránce. Přesto si dovolil vzít míč směrem k soupeřově brance a prosadit se v souboji s protihráčem. Bohužel pro nás přišla sprcha v podobě dvou inkasovaných branek v 13. a 20. minutě, po našich chybách v obraně. Kluci se však ještě více zakousli do soupeře a tak dokázali ihned zareagovat vstřelením vyrovnávající branky Matoušem Suchopárkem, který v tu chvíli byl 30 vteřin na hřišti, dostal krásnou přihrávku z pravé strany hřiště od Daniela. Následně přišla průniková akce Matouše Randýska, který si dovolil obehrát tři hráče, jak kličkou na pravou stranu tak i na levou a zakončil naprosto chladnokrevně k tyči. Po tomto gólu byla vidět obrovská radost našich kluků. Bohužel do poločasu opět soupeř dokázal korigovat a následně i otočit gólem v poslední minutě. A tak 1. poločas skončil výsledkem 4:3 pro SK Lhotu.
Rozestavení hráčů jsme ani do druhého poločasu nezměnili, zůstalo tradiční 3-3-1. Do druhého poločasu borci nastoupili se stejnou chutí a zápalem, jako v 1. půli a tak se brzy prosadil opět Kuba Keki, který se postavil k přímáku a gólmance propálil rukavice. Ve 42. minutě se však opět SK Lhota ujala vedení a už to, začalo vypadat, že i budeme v tomto utkání mít trochu smůly. Jelikož soupeře naprosto přestříleli a zasypávali ho střelami ze všech pozic. Trochu jsme je tedy museli začít krotit, když někteří chtěli dát góly dokonce z vlastní poloviny hřiště. Nakonec jsme se té tížené branky a pocitu euforie dočkali, když Jirka Balla dokázal vsítit branku po nahrávce Matyho Randýska. Poslední slovo si však vzal opět Kuba Keki, nejlepší střelec utkání a jeho dvorní nahrávač Maty v 59. minutě. A Naše radost mohla vypuknout naplno.

Během utkání se mísily, jak v hráčích, tak v trenérech spousta emocí a pocitů, ale kdybychom nakonec toto utkání prohráli, zaslouží si všichni hráči totální pochvalu.Jen tentokráte bylo slyšet fandění místních rodičů a trochu mi tam chybělo to naše slánské. Děkuju všem rodičům za podporu a Radkovi, za profesionální kvalitu po dobu celé sezony s prací s fotoaparátem.

Jaroslav Masopust

Příspěvek Závěrečné vybojované vítězství ve Lhotě pochází z SK Slaný 2006

Author: Milan Lukeš