Skvělý rok

Rekordním ziskem 40 bodů a vysoce aktivním skóre skončilo naše mužstvo v okresním přeboru na sedmém místě. Jak už jsme psali, byl to nejvyšší počet bodů v okresním přeboru v historii našeho klubu. Nedosáhli jsme ale na nejlepší umístění, celkové šesté místo v sezóně 2000/2001 zůstalo nepokořeno.

Přesto jde o vynikající výsledek, kterého jsme dosáhli zejména díky skvělému jaru, když jsme v tabulce této části soutěže skončili dokonce na neuvěřitelném druhém místě, když nás předstihl jen další nováček – mužstvo Jinců.

Jaké je hodnocení našeho trenéra Z. Makovičky? »Určitě spokojenost,« řekl a dodal. »Myslím, že jsme hráli velmi dobrý fotbal, a to nejen na jaře, ale už i na podzim. Tehdy jsme však řadu utkání přes dobrý výkon nedotáhli do zdárného konce, na jaře jsme byli mnohem efektivnější.«

V čem spatřuješ příčiny takového zlepšení?

Určitě v dobré zimní přípravě, ta vloni v létě chyběla a na začátku sezóny to bylo na některých hráčích znát. Samozřejmě pomohlo také posílení M. Durdilem. Na druhou stranu takovou marodku, jakou jsme měli na jaře, nepamatuji. Mužstvo táhlo šest lidí, vedle zmíněného Míry to byli J. Vitásek, M. Klement, P. Sabon, P. Plíva a J. Pavlík, ostatní hráči se na zbývajících postech střídali. Neuvěřitelný počet byl hlavně absentérů. Do soutěže vůbec nenastoupili kvůli zranění P. Kardinál a O. Měchura, který hrál skvěle ve Střešovicích, jen poločas a půl odehrál O. Fafejta, ve druhém utkání se dlouhodobě zranil M. Robovský, který se jevil v přípravě velmi dobře, na tréninku po utkání s Knínem odkulhal M. Stupal a už nebyl, stejně jako od třetího kola L. Černý, který si namohl třísla, pak vypadl díky nefotbalovým aktivitám a zranění v nich R. Sojka, ve čtyřech kolech chyběl ke konci také kvůli tříslům O. Nemét. Vím, fotbal se nahraje na kdyby, ale přiznám se, že jsem často uvažoval o tom, jak bychom si asi vedli s nimi. Na druhou stranu musím s velkou nadsázkou říci, že mi tím hodně usnadnili rozhodování o sestavě.

Když tedy k tomu připočítáme P. Buriana, který po podzimu odešel, vychází nám, že se mužstvo takřka rozpadlo. Přesto tak skvělé jaro!

Jak říkal trenér T. Pospíchal, opět se ukázalo, že fotbal asi opravdu nemá logiku. Šance se chytli další hráči, od některých jsem to ani nečekal. To není jejich podcenění, jen jsem si myslel, že na takovou soutěž zatím nemají výkonnost, i když se v posledním roce zlepšovali. Ono je totiž něco jiného hrát čtvrtou nebo druhou třídu! Přiznám se, že v jejich případě jsem se ale velice rád mýlil. Jde věsměs o mladé hráče, samozřejmě byly tam výkyvy ve výkonnosti, jeden zápas odehráli skvěle, v druhém už to bylo slabší, ale to je u tak mladých fotbalistů zcela normální.

Hodně pomohli i někteří zkušení hráči, hlavně R. Fafejta, který vždy odvedl velké penzum práce. Potěšil mě i návrat J. Oktávce, kterého jsem zařadil na jaře na kraj zálohy, kde má méně místa, musí hrát jednodušeji a ono se to na jeho výkonu zejména ke konci sezóny pozitivně promítlo. Mnohem více zápasů než v minulých letech také stihl T. Černý, o jehož fotbalových kvalitách nelze vůbec pochybovat. Pro tým by proto bylo skvělé, kdyby chodil ještě častěji, alespoň jednou za 14 dní, pak by se úderná síla našeho útoku ještě více zvedla.

Druhým naším nejlepším střelcem se stal brankář J. Vitásek, to je také rarita.

Honza všechny góly dal z penalty, to však jeho přínos nesnižuje, v proměňování pokutových kopů byl suverénní. V tomto případě jsme těžili z naší mnohem útočnější hry než v minulých letech. Dostávali jsme tím soupeře pod tlak a on musel dělat fauly. Proto tolik penalt a proto takový střelecký zápis našeho gólmana. Brankář ale je v mužstvu hlavně proto, aby chytal, a v případě Honzy jsem přesvědčen, že jde o nejlepšího gólmana soutěže. To, že nastoupí, znamená, že zabrání nejméně dvěma třem jinak jasným gólům. Samozřejmě, že i on si občas vybere slabší chvilku, jako například doma proti Jesenici, ale to potká každého brankáře. Kladné body, abych to nazval hokejovou terminologií, u něho jasně převládají.

Závěr soutěže jsme odehráli se zcela novou obranou, přesto za celé jaro jsme obdrželi jen 15 gólů, což nás opět zařadilo na druhé místo.

Přispěla k tomu náhoda. Už ve Střešovicích jsem oba »nové« stopery zkoušel, protože jsem hledal alternativu za O. Fafejtu pro zápasy, ve kterých by chyběl. Stále jsem byl přesvědčený o dvojici P. Kardinál – O. Fafejta, jenže oba byli zranění a hned první soutěžní zápas na jaře vyšel jak P. Sabonovi, tak i M. Klementovi a už u toho zůstalo po celé jaro. Co je důležité, oba byli nejen výborní ve hře dozadu, ale tím, že jde o konstruktivní hráče, byli nepostradatelní i do kombinace. Navíc Patrik svými náběhy hlavně při standardních situací dobře zakončoval, takže ve střelecké tabulce v rámci mužstva mu patří druhé místo právě s J. Vitáskem.

V záloze byl hodně znát především M. Durdil…

Na první pohled tomu tak je. Ale bude to teď znít možná divně, ale já jsem přesvědčen, že Míra nepředvedl všechno, co v něm je. Důvod je jednoduchý – jeho práce. Směnný provoz, ve kterém pracuje, mu bere hodně sil, a proto často končil zápasy zcela vyčerpán. Kdyby měl možnost si víc odpočinout, byl by jeho přínos ještě daleko vyšší, zejména v koncovce. Ale pro mě byl cenný právě tím, že ostatní hráči viděli, jak Míra pracuje, jak se chce rvát, i když už je zcela vyčerpán. Kéž by si z toho vzali ostatní příklad!

V záloze dostali šanci mladí hráči, jak jsi s nimi byl spokojen?

Už jsem o tom mluvil, všichni tři, tedy F. Šusta, P. Pazderka i M. Jiráň, končili v základní sestavě. Všichni potvrdili, že při poctivé práci na okres mají, teď jde o to, aby formu stabilizovali. Věřím, že na podzim se k nim přiřadí i O. Měchura, případně někdo další, a že tyto »mladé pušky« udělají v mužstvu pěkný průvan.

Vstřelených šedesát čtyř branek je pěkná porce, takže i útočná fáze byla určitě kvalitní?

I když jsme i v útoku trpěli nedostatkem hráčů, počet gólů je určitě úctyhodný. Bohužel nemáme v našem středu typického koncového hráče. J. Pavlík, který dal nejvíce gólů, trošku trpěl tím, že prakticky každý týden hrál s někým jiným. Navíc hodně šancí zmaří, nebýt toho, měl by na svém kontu nejméně dvojnásobný počet branek.

A co říci na závěr?

Teď je nezbytné, aby všichni nemocní se brzo uzdravili, aby všichni nastoupili do přípravy a tak se dobře připravili na vstup do nové sezóny. Příprava bude hlavně herní, mám připravené varianty v sestavě, které musí řešit návrat M. Durdila na Novou Ves. Rád bych pracoval i na některých standardních situacích, zlepšit musíme zejména trestné kopy atd. Pro nováčka je vždy druhý rok horší než první. Hrozí určité sebeuspokojení, toho bych se chtěl vyvarovat a navázat na jarní výkony.

Ještě jednu věc si neodpustím, proslýchá se, že chceš končit. Co je na tom pravdy?

U týmu jsem deset let s roční přestávkou, to je dost dlouhá doba. Zažil jsem pád z okresu do III. třídy, několik záchran v ní s odřenýma ušima, výkyvy ve výkonech nahoru, dolu, loňský postup a teď neuvěřitelný rok, zejména jaro.

Dost práce se udělalo, cením si toho, že se před dvěma roky podařilo založit béčko a zejména to, že vloni jsme začali s přípravou dětí. Na druhou stranu mě už unavují některé přetrvávající nešvary. Nechápu, když hráči nemají k sobě tolik úcty, aby se omlouvali včas na zápasy, že řada z nich nechodí na tréninky, že na mě zkoušejí slaboduché výmluvy atd. Stále hůře nesu i přihlouplé útoky nejen na mě, ale i někdy na hráče, když se zapomíná, že nejde o žádné profesionály, ale amatéry, kteří si dokonce to, že mohou hrát, platí, a ne málo.

O konci uvažuji opravdu vážně. Ale určitě mančaft nenechám na holičkách ze dne na den, hledám svého nástupce, věřím, že najdu nejprve asistenta, třeba i hrajícího, který si vezme na starost i béčko, které v případě návratu zraněných hráčů bude potřebovat kvalitnější vedení. Věřím, že do nové sezóny vše bude vyřešeno. A příští rok bych už dělal něco jiného, práce v oddílu je dost, určitě fotbal zcela neopustím.